Lidová umění

Festival Horácko tančí a zpívá

Vítejte na Vysočině, v kraji kopců,  rybníků a jeřabin

Aleje jeřabin kolem cest, husté lesy a temně zelené louky mezi lesklými zrcadly roztroušených rybníků, vesničky schoulené na úbočích svahů, usedlosti jakoby rozházené po kraji, barevná mozaika inspirující malíře, velikány světové hudby i písně lidových umělců. Taková je Vysočina. Přijeďte. Těšíme se na Vás.

Vaše Folklorní sdružení

Rozloha:                            6795,73 km²

Počet obyvatel:                 515,411 tis

Počet obcí:                        704

Nejvýznamnější města: Havlíčkův Brod, Humpolec, Jihlava, Pelhřimov, Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou

Pohoří:                               Českomoravská vrchovina

Památky UNESCO:         3 (Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, zámek a historické jádro města Telč, Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči)

Zámky, hrady, tvrze:         60

Naučné stezky:                 36

Židovské památky:          33

Etnografické regiony:      2

     Horácko

Horácko je hlavní etnografickou oblastí Vysočiny. Získalo svůj název podle zvlněného reliéfu území, na kterém se tato oblast ležící na rozhraní Čech a Moravy nachází. Jeho nejvýznamnější část se nachází na Vysočině, částečně zasahuje i do východních Čech. Hornatá krajina a drsné podnebí určovaly charakter života lidí v dobách minulých. Ne nadarmo se říkávalo „chudé Horácko“!

     Moravské Horácko

Oblast horského charakteru (Žďársko, Jihlavsko, Novoměstsko, Dačicko, Telčsko) bohatá na lesy a rybníky. V minulosti se zde hojně pěstoval len a brambory. Mezi typická zaměstnání v tomto kraji patřívalo tkalcovství sklářství nebo síťování také zvané „necování“ (výroba záclon, deček, síťovaných tašek). Na moravském Horácku se dodnes hojně setkáte se slavnostní masopustní obchůzkou vesnicí s maškarami (vostatky), otvíráním studánek a jinými lidovými tradicemi. Při zábavách se ještě dnes mnohde tančí lidový horácký tanec tzv. směska neboli tanec přes nohu. Při svých toulkách krajinou narazíte na starobylé vesničky tzv. „franckého typu“, uzavřené čtyřboké roubené dvorce s bílou výplní mezer mezi trámy nebo celé obílené.

     České Horácko

Tato oblast pokrývá dnešní Havlíčkobrodsko a Pelhřimovsko a zasahuje do Pardubického kraje (Poličsko, Hlinecko, Chrudimsko). Lidová architektura českého Horácka se nejlépe dochovala v okolí Hlinska, kde ve  skanzenu na Veselém Kopci a jeho okolí poznáte, jaký byl život v tomto kraji, čím se lidé bavili, čím se živili a jak bydleli. Na opačném konci českého Horácka leží oblast nazývaná Světelsko (mezi Světlou nad Sázavou a Havlíčkovým Brodem), kde se v Pohledi nachází selské muzeum a skanzen Michalův statek, který si dodnes uchoval svůj původní ráz.

     Podhorácko

Podhorácko se nachází jihozápadně, západně a severně od Brna a zasahuje do dnešního Jihomoravského kraje (Tišnovsko, Kunštátsko, Moravskobudějovicko, Náměšťsko, Velkobítešsko). Přiléhá sem i region Malá Haná, kraj okolo Boskovic, jenž tvoří přechodovou oblast mezi Hanou a Horáckem. V současnosti se v mnoha obcích obnovují tradice, zejména slavení hodů. Mezi ty nejzajímavější patří hody se „stínáním berana“ na Bystřicku. Ty se vyznačují míšením starých obřadní prvků s žertovnými proslovy nad beránkovými hříchy. Ještě v nedávných dobách byla beránkova hlava při obřadu uťata sekerou, dnes se již od tohoto zvyku upustilo a beránek je stínán pouze symbolicky.

     Lidový tanec a zpěv

Tance na Vysočině se vždy pojily s nějakou slavností. V zimě to byl masopust, pak následovala „voračka“ neboli zavádění (uvedení děvčat do společnosti) a odevzdání věnečků s kořením chlapcům. Tančilo se při stavění májek nebo u příležitosti slavnosti zvané Věneček a Kytička, kterou pořádala děvčata pro chlapce a chlapci pro děvčata. Na jaře po vybírání (čištění) studánek přišlo vyhánění dobytka na pastvu, což byla příležitost uspořádat tzv. „pastýřské slavnosti“. Oslava vítání léta mladými děvčaty tzv. „Královničkami“ byla spojována s letnicemi. Tančilo se a zpívalo při poutích, dožínkách či posvíceních. Tyto slavnosti doprovázely i různé zvyky, od některých se postupem času upustilo. Šlo např. o „mlácení kačera“, „svazování kozla“ nebo „stínání berana“. Dnes se tyto rituály předvádějí pouze symbolicky.

Slavné taneční zábavy se konaly na Kateřinu a Štěpána. Tančilo se i při přástkách, pokud nebyla právě doba adventní. Na pravé horácké muzice nesměly chybět housle, dudy ani cimbál. Později se přidala basa a klarinety.

Už v polovině XIX. století hrávaly na Horácku „štrajchy“ – kapely se smyčcovými a dechovými nástroji dohromady. Unikátní složení měly kapely na Jihlavsku, tzv. „skřipkařské“, jež se skládaly z doma vyráběných nástrojů se specifickým zvukem a vzhledem. Skřipky (také dyndy) jsou podobné houslím, ale jsou plošší, hranatější, řezané a dlabané z jednoho kusu dřeva. Jejich název je odvozen od ostrého zvuku, který vydávají. Dyndácká muzika bývala čtyřčlenná - dvoje skřipky, třístrunné "velký husle" plnící funkci violy a menší dyndácká basa. Tyto kapely se udržely v přirozeném prostředí až hluboko do XX. století a hrávaly ve vesnicích v okolí Jihlavy hlavně během svateb a tanečních zábav.

V tanci je zachována obrovská škála tanců od volných, lyrických, až po tance živé a veselé. Velice oblíbená byla zpěvná kola. Když mají muzikanti přestávku, uskupí se všichni do velkého kola a zpívají, podle charakteru písně se otáčejí, skáčou nebo podupávají. K horáckým zvláštnostem patří „tuše“ zpívané a tančené před muzikou. Pří tušování se v kruhu za obyčejné chůze písně nejprve předzpívají a následně se za nápěvu opakovaného hudbou kruh tanečníků otáčí zvláštním cupavým krokem.

Na česko-moravském pomezí zaznamenali sběratelé písní milostné koledy. Na Štěpána chodila děvčata po koledě ke svobodným mužským a nosila jablko a rozmarýn. Zjednala si s sebou i dudáka ke zpěvu těchto milostných koled. Zakončovala je pozváním na večerní Štěpánskou muziku a blahopřáním.

Další informace naleznete na

http://www.region-vysocina.cz/index.php?sekce=vysocina&cleneni=lidova_kultura

V dnešní uspěchané době je lidový tanec a zpěv milovanou zábavou i fascinující podívanou pro tisíce lidí, aktivních tanečníků i prostých diváků. V nejkoncentrovanější podobě můžeme umění tanečníků a zpěváků obdivovat na folklorních festivalech v provedení folklorních souborů. Zde vám nabízíme stručný přehled nejvýznamnějších z nich. Aktuální data festivalů a podrobné informace najdete na webu www.folklornisdruzeni.cz .