VYMEZENÍ ETNOGRAFICKÉHO REGIONU HORÁCKO

Horáckem rozumíme rozsáhlou etnografickou oblast na rozhraní Čech a Moravy, skládající se z několika menších podoblastí. V 19. století byl tento pojem širší a platil pro území na Moravě. Zde se řadilo k základním moravským regionům vedle Hané, Valašska, Moravského Slovenska (Slovácka) a Lašska. Pojem České Horácko byl vytvořen analogicky k Moravskému Horácku. Největší část Horácka v širším slova smyslu spadá administrativně do kraje Vysočina, ale přesahuje i do kraje Jihomoravského, Pardubického, Jihočeského a Olomouckého.
Horácko v širším slova smyslu se skládá z těchto podoblastí:
(Moravské) Horácko (vlastní)
- severní Moravské Horácko (Žďársko, Novoměstsko, Bystřicko, Olešnicko, Velkomeziříčsko)
- jihlavské Horácko (bývalý německý jazykový ostrov od Štoků na severu až ke Stonařovu na jihu a české vesnice v okolí Vel. Beranova a Luk n. Jihlavou)
- jižní Moravské Horácko (Telečsko, Třešťsko, Dačicko, Slavonicko, Jemnicko)
Podhorácko (Kunštátsko, Tišnovsko, Velkobítešsko, Náměšťsko, Hrotovicko, Třebíčsko, Moravskobudějovicko)
(Horácké) Dolsko (Moravskokrumlovsko, Znojemsko)
Malá Haná (přechodná oblast mezi Horáckem a Hanou, Boskovicko, Jevíčsko, Konicko)
Vysočina neboli České Horácko se také dělí na menší celky, z nichž můžeme rozlišit především východočeskou část (Poličsko s Rychmburskem, Hlinecko a Skutečsko, Nasavrcko, Chotěbořsko) a jižnější část, která inklinuje spíše k jihočeské oblasti (Havlíčkobrodsko a Okrouhlicko, tzv. Voplešácko, Humpolecké Zálesí a Pelhřimovsko, Pacovsko, Kamenicko nad Lipou, Počátecko a Žirovnicko).

Autor: Mgr. Jan Kuča